Jídlo se stalo daleko důležitější součástí našeho života, než jen pouhým prostředkem přínosu živin. Ve své podstatě by se dalo považovat za základní stavební jednotku života. Nutnost získat nutrienty, je koloběhem života. Mimo svou biologickou funkci může také pro mnohé představovat gesto lásky. Potraviny sdíleli lidé v pravěku, stejně jako my jej sdílíme se svou rodinou, přáteli a blízkými.
Hořká čokoláda nás může obohatit svými zdravotními benefity. V doporučeném množství může snižovat krevní tlak a snížit záněty. Hořká čokoláda, která obsahuje více než 70% kakaa obsahuje více kofeinu než 30 gramů kávy. Kakao bylo v minulosti používáno jako měna. Konzumace Vás udělá šťastnějšími. Při požití se totiž uvolňují endorfiny, serotonin, dopamin a oxytocin.
Jídlo je ve své podstatě látka, která obsahuje proteiny, karbohydráty, tuky, vitamíny a další živiny, které umožňují tělu růst a vyrábět energii. Vstřebávání jídla je fundamentální pro živé organismy. Využití živin je zprostředkováno trávicím systémem, který je složen z několika orgánů.
Trávicí soustava zajišťuje zpracování a vstřebání potravy. Jídlo se mechanicky zpracovává pomocí zubů a žaludku. Chemicky se zpracovává v dutině ústní pomocí slinných žláz, tenkého střeva a tlustého střeva. Žlázy jsou potřebné pro chemické zpracování.
Orgány trávicí soustavy postupují následovně: chrup, jazyk, slinné žlázy, hltan, jícen, žaludek, tenké střevo, tlusté střevo. Trávicí soustava je taky doplněna o žlázy, které umožňují trávení. Patří mezi ně slinivka břišní a játra. Veškeré orgány a jejich další rozdělení plní důležitou funkci a je třeba o ně pečovat.
Obecně platí, že syrovou zeleninu a ovoce bychom měli jíst několikrát denně. Do této kategorie můžeme zařadit i oříšky, semínky, fazole, ryby, bílé maso a zrniny. Do kategorie, kterou bychom neměli jíst tak často patří hovězí a vepřové maso, dále zde patří mléčné výrobky, med, čokoláda a sacharóza. Mezi jídla 3. kategorie, kterým bychom se měli vyhýbat patří sýry, klobásy a salámy.
Spousta lidí své jídlo kupuje v obchodech, ale věděli jste, že existují jiné varianty? Jestli máte trochu místa na zahradě nebo na balkóně, můžete si vypěstovat svá vlastní rajčata nebo jinou zeleninu. Ano, může to trvat dlouhou dobu a není vždy jisté, že se odrůda podaří. Chuť zeleniny nebo ovoce, kterou si vypěstujete bude stokrát lepší než chuť kupované odrůdy. Slepice mohou být dobrou volbou, jestli vlastníte zahradu. Budete mít denně čerstvá vajíčka, dokonce můžete slepice částečně krmit svými zbytky. Jestli nemáte prostor ani čas pečovat o slepice, domácí vajíčka si můžete koupit od farmářů. Maso si můžete objednat u řezníka. Existuje taky varianta, kdy se domluvíte s chovatelem dobytka. Tito lidé mají dlouhé seznamy zákazníků a většinou prodávají čerstvé maso po vesnicích. Ceny a kvalita masa jsou rozhodně bezkonkurenční. Z čerstvého i kupovaného masa si můžete vyrobit mleté maso a další výrobky.
Věděli jste, že si můžete doma vyrobit svoje vlastní marmelády, kompoty anebo zavařit zeleninu? Zelenina a ovoce jsou potraviny, které mají poměrně krátkou spotřební lhůtu a je škoda nevyužít slev, když se nějaké objeví. Začít zavařovat je jednoduché, stačí Vám sklenice a obyčejný hluboký hrnec. Složitost receptů se liší podle toho, co zpracováváte. Marmelády bývají časově náročné, ale jste schopni vyrobit velké množství, které Vám vydrží i několik měsíců. Okurky nebo houby bývají rychlé.
Zavařovat můžete v podstatě všechno od masa po zeleninu. Jestli nejste fanoušky zavařenin, můžete potraviny sušit. Sušené ovoce je výbornou večerní svačinou. Houby zase použijete v polévkách nebo omáčkách. Sušená rajčata jsou výborným dochucovadlem.
Nepříjemným faktem je, že i v 21. století se mnohé rodiny potýkají s nedostatkem potravy. Ve světě je produkováno množství jídla, které by zasytilo celou planetu. I přes tuto skutečnost trpí více než 780 milionů lidí hlady. Hlad ve světě se nachází napříč všemi kontinenty. Následkem konstantně rostoucí inflace je růst indexu hladu i ve vyspělých zemích. Důvodem jsou zvyšující se ceny základních potravin a jejich nedostupnost. Jídlo by mělo být dostupné pro všechny nehledě na dostatek či nedostatek financí. Hlad a nedostatek vody je ještě více prominentní v nevyspělých zemích Afriky a jižní Asie. Tyto země bývají ohrožené přírodními katastrofami a s trvale rostoucím počtem obyvatel roste hlad a utrpení. Je předpokládáno, že světový hlad bude růst do roku 2030.